Trevír je jedno z center špičkových moselských vín, ale také je městem, kde si můžete prohlédnout jedenáct památek ze seznamu UNESCO.
Leží na západě Německa u hranic s Lucemburskem. Založili ho Římané pod názvem Augusta Treverorum. Je nejstarším německým městem. Kdysi v něm sídlilo několik římských císařů a za Konstantina Velikého tady mělo žít 80 až 100 000 lidí.
Víno tu profesionálně pěstují už od římských dob, pokusy Keltů, občas trochu divoké, byly spíš amatérské. Dnes v údolí řeky Mosely, ale také u jejích přítoků: Sáry a Ruwery, vyrábí víno přibližně 5000 vinařů. Soustředili se na produkcí kvalitních vín, která se mezi bílými stala podobně proslavená jako ta červená například z okolí Rhony nebo z francouzského Bordeaux. Zejména pak ryzlinky.
Místní specialita, římské víno mulsum
Zdejší vína můžete ochutnat na spoustě míst v Trevíru. Jako první se nabízí elegantní bar uprostřed Hlavního náměstí. Od časného jara do pozdního podzimu se tady vystřídá několik desítek vinařů (obvykle dva během jednoho týdne). Mají tu šanci představit svá vína.
Řadu tipů na různé podniky najdete na turistickém webu: trier-info.de/en. Poradí vám i v Trevírských informacích u Černé brány (Porta Nigra). Přímo ve městě sídlí osm vinařství, asi nejbližší je Biskupské vinařství (Bischöfliche Weingüter) a jeho obchod nedaleko Konstantinovy baziliky. V centru města narazíte také na několik velmi dobrých vinoték.
Specialitou, která stojí minimálně za ochutnání, je víno mulsum. Vyrábí ho tu podobným způsobem, jakým ho dělali staří Římané. Ti do něj přidávali med, a jeho chuť často zvýraznili různým kořením, bylinkami nebo i pepřem. Pili ho jako aperitiv, někdy také jako svařák. Současná moselská varianta tohoto vína není tak drsná jako byla ta římská, je spíš elegantnější. Ochutnat ji můžete ve spoustě barů, prodává se ale i lahvovaná.
Další místní specialitou je viez, nápoj vyrobený z místních jablek nebo hrušek. Vinaři ovocný mošt v různé míře prokvasí (mívá pak 5 až 11% alkoholu), a vznikne něco na způsob hodně aromatického, ale kyselejšího burčáku.
Zkusili ukrást zlatý poklad
Servírka ve vinárně Weinhaus, se kterou jsem se bavil o zdejších památkách, žertovala: „Být majitelem stavební parcely v centru Trevíru je skoro adrenalinový sport. Když kopnete do země, riskujete, že narazíte na památku z římských dob, a potrvá pár týdnů, měsíců, nebo i let, než vám archeologové dovolí, abyste se znovu mohl pustit do stavby.“
Že to ale není jenom žert, o tom svědčí třeba největší nález zlatých římských mincí na světě. Stavbaři na něj narazili v roce 1993 při hloubení podzemních garáží. Šlo o 2 650 mincí a 18,5 kilo čistého zlata. Po ukončení vykopávek vystavili archeologové mince v Rýnském zemském muzeu, kde budí pozornost návštěvníků. Ale nejen jich. Zaujaly také partu zlodějů, která se je pokusila v roce 2019 ukrást. Naštěstí se jí to nepovedlo.
Zachraňoval ji i Napoleon
Nejslavnější památkou Trevíru je antická Černá brána. Připomíná spíš malý palác se dvěma průjezdy a zachovala se hlavně proto, že se stala součástí kostela. Lidé ji kvůli tomu nemohli využívat jako levný zdroj stavebního kamene, jako to bylo běžné u jiných antických staveb v Trevíru, třeba u římského amfiteátru. Její záchraně paradoxně pomohl i Napoleon, milovník imperiální architektury. Když na počátku 19. století město dobyl, nechal odstranit kostel i další přístavby, a pokusil se bráně vrátit její původní podobu. Dnes se tato pozoruhodně zachovalá stavba stala jedním ze symbolů města.
Přijelo 700 000 zvědavců
Další zajímavou památkou ze seznamu UNESCO je monumentální a původně románská katedrála sv. Petra. Byla místem, kde sloužili mše zdejší mocní arcibiskupové, kteří byli zároveň světskými knížaty a kurfiřty, tedy voliteli císaře Svaté říše římské. Jedním z nich se stal i arcibiskup Balduin Lucemburský, který pomohl na císařský trůn svému příbuznému, českému králi Karlu IV. Katedrála je také místem, kde církevní hodnostáři uložili roucho, které údajně patřilo Ježíši Kristovi. Vědci o jeho pravosti oprávněně pochybují. To však vůbec nevadilo 700 000 zvědavců, kteří se něj přijeli podívat, když ho tu v roce 1996 vystavili.
Na výlet do vinic a k meandrům Mosely
V Trevíru stojí za návštěvu i další památky z římských dob: amfiteátr pro 30 000 lidí, Císařské lázně nebo Konstantinova bazilika, kdysi trůnní sál římských císařů obložený bělostným mramorem, z kterého se dnes stal poněkud stroze vyhlížející evangelický chrám z tmavých cihel. Hodně památek z antického období najdete také v Rýnském zemském muzeu.
Příjemně působí hezky zrenovované historické centrum města se starobylými uličkami a spoustou vináren, kaváren nebo restaurací. Řada lidí se vydá na okolní cyklostezky a turistické trasy, které vedou skrz vinice anebo kolem romantických zákrut Mosely.
PETR VESELÝ
Spoustu užitečných informací o tom, co vidět, dělat nebo ochutnat v Trevíru najdete na: www.trier-info.de/en.
To se týká i turistických tras a cyklostezek.
Foto autor a Trier Tourismus und Marketing – Jan Malburg a Melanie Reuss
