Jenom necelých 15 kilometrů jihovýchodně od Prahy se rozkládá přírodně krajinářský park o rozloze 250 ha, který je doslova vrcholným krajinářským dílem na evropském kontinentu, dnes již pod ochranou UNESCO.
Park založil v roce 1885 hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca. Jako základ parkové kompozice založil mistrně volené průhledy. Porosty dřevin, skupiny stromů a keřů střídal s lučními plochami, rybníky, potoky a jejich slepými rameny. Stavebním kamenem parkové kompozice jsou mistrně volené průhledy. Bývají ukončeny dominantou, kterou v prvé části parku tvoří nejčastěji zámek, ve druhé pak skupiny porostů. Osou celého území se stal potok Botič. Na něm a jeho přítocích vyrostly jezy, přepady a slepá ramena. Seskupení dřevin je voleno tak, aby v pozorovateli zanechalo neopakovatelný dojem.
Zakladatel parku dovedně využil proměnlivost dřevin v různých ročních obdobích. Výsledkem jeho celoživotního úsilí je vrcholné krajinářské dílo světového význam. Mimo významu umělecko-historického je park cenný i dendrologicky, jako sbírka domácích a cizokrajných dřevin – okolo 1600 druhů. Výjimečná je sbírka rododendronů čítající okolo 8000 kusů ve 100 druzích a kultivarech.
GK
