Láká vás podzemní svět a představa, že procházíte místy, která byla před statisíci let domovem člověka i zvířat? Pak určitě navštivte jeskyni Petralona na řeckém poloostrově Chalkidiki.
Západní strana Chalkidiki, úpatí hory Katsika. Tak tady je brána do okouzlujícího přírodního paláce starého více než milion let, jedinečného svým speleologickým, antropologickým, paleontologickým a archeologickým bohatstvím. Jeskyně Petralona už ze svých tajemství vydala zkameněliny padesáti druhů zvířat, na patnáct stovek kamenných nástrojů z doby paleolitu. Ale především také lidskou lebku, jednu z nejstarší v Evropě a z nejzachovalejších svého druhu na celé planetě. Její stáří je stále předmětem vědeckého bádání a také sporů a neshod. Odborné odhady mají totiž rozpětí 200 000 – 700 000 let.
Petralona, Chalkidiki, rok 1959
Každý vědecký či archeologický objev si zasluhoval svoji legendu. Ovšem, kdybyste o pravdivosti této pochybovali, průvodci jeskyně Petralona by vás ujistili, že je tento příběh pravdivý. Tedy, že k objevení došlo za zcela prozaických okolností: Obyvatel vesnice Filippos Chantzaridis často pase své ovce na západním úpatí hory Katsika. Jeho přesvědčení, že slyší vodu protékající úzkým otvorem ve svahu hory, vede vesničany k touze získat tolik potřebnou životodárnou tekutinu k hospodaření. 9. května roku 1959 vstupují Vassilis Giannakopoulos a Christos Sarigiannidis s amatérským vybavením do otvoru a s úžasem zjišťují, že zvuk „tekoucí vody“ způsobuje pohyb vzduchu v komorách obrovské jeskyně…
V témže roce otevřeli vesničané pár metrů jižně od původního další malý vchod, odkud se do jeskyně snáze dostávali. Při těchto prvních amatérských průzkumech sbírali obyvatelé Petralony zkamenělé zvířecí kosti a zuby, které pak předali profesoru mineralogie a petrologie Aristotelovy univerzity v Soluni Petrosi Kokkorosovi. O nějaký čas později dorazili do Petralony speleologové Ioannis a Anna Petrocheilou a začali jeskyni prozkoumávat.
Naše průvodkyně nám poskytla nejen tyto informace, ale také nás důrazně upozornila, že v prostorách jeskyně se nesmí fotografovat za použití blesku. Poté jsme si prohlíželi přírodní útvary nad jejichž krásou se tají dech.
Někteří prostorově výraznější návštěvníci však byli zhruba v polovině návštěvnické trasy postaveni před dilema. Jak se dostat přes zdejší úzkou průrvu? Příroda tady zřejmě „nepočítala“ s tím, že dnešní člověk může disponovat s objemnějšími tvary. Znala totiž jen Člověka petralonského…
Lidskou lebku vědci důkladně zkoumali
Rok po objevení jeskyně, 17. září roku 1960, zde nalezla skupina amatérských průzkumníků lidskou lebku. Díky pokrytí krápníkovou hmotou byla ve vynikajícím stavu. Brzy se zjistilo, že patřila k rané formě člověka s primitivními anatomickými rysy, což znamenalo převratný archeologický objev nejen v rámci Řecka. Nechme citovat odborníky z oboru archeologie: „Jde o vysoce kompletní nález, jednu z nejúplnějších a nejlépe zachovaných lidských fosilních lebek vůbec, přičemž chybí pouze část předního chrupu. Ve srovnání s lebkou moderního člověka se vyznačuje protáhlejší a nižší lebeční klenbou, širším obličejem s výraznými nadočnicovými oblouky, velkými očními důlky a silným chrupem. Objem mozku byl o něco menší, dosahoval asi 1200 cm3. Lebka je taxonomicky zařazena do druhu Homo heidelbergensis, druhu středního pleistocénu, který pravděpodobně tvořil společného předka člověka neandrtálského (Homo neanderthalensis) a moderního člověka (Homo sapiens). Datování lebky bylo zkoumáno různými fyzikálními metodami, ale stále zůstává nepřesné, s rozpětím vědeckých odhadů (a sporů) od dvou set tisíc do sedmi set tisíc let.“
Nález lebky, jejíž nositel dostal jméno Člověk petralonský, vzbudil intenzivní zájem vědecké komunity. Vědci z Aristotelovy univerzity v Soluni uskutečnili paleontologické vykopávky a jeskyni systematicky zkoumali. Průzkumy zdokumentovaly v jeskyni nejen přítomnost člověka, ale také mnoha druhů zvířat. Nálezy uchovává ve svých sbírkách Muzeum geologie – paleontologie – paleoantropologie Aristotelovy univerzity v Soluni.
Zvířata z nitra Petralony
Hlavní zvířecí fosilie nalezené v jeskyni Petralona jsou: jeskynní medvěd, hyena skvrnitá (blízká příbuzná hyen skvrnitých, žijících dnes v Africe), běžný vlk, dále vzácnější druh vlka, pravděpodobně příbuzný současného vlka himálajského, liška a jezevec. Kočkovité šelmy jsou mezi zdejšími fosiliemi vzácnější, ale jsou zastoupené pěti druhy, mezi kterými nechybí lev jeskynní (velmi velký příbuzný současného druhu), levhart a také šavlozub (veliká kočka s vysoce vyvinutými špičáky v horní čelisti). Velké býložravé savce tu zastupují především koně a kozy. Koně se dělí na dva typy, velkého a menšího, který vypadá jako divoký kůň. Kozy jsou blízkými příbuznými dnešních alpských koz. Časté jsou zde také fosilie jelenů, patřící ke třem různým druhům.
Moderní věda dokázala, že Člověk petralonský zde zemřel přirozenou smrtí, a to ve věku 25 – 35 let. Tedy ve věku vyšším než byl v tehdejší době průměr dožití.
Výzkumy stále pokračují
Petralona ukrývala pouze kamenné nástroje, vyrobené převážně z křemene a bauxitu, méně často z pazourku. Většinu z nich nalezli archeologové až v letech 2019 – 2020, při pracích na lokalitě „Sekce B“. Tyto nástroje sloužily především ke zpracování potravin. V některých případech dokonce fragmenty zvířecích kosti, nalezené poblíž nebo vedle kamenných nástrojů, nesou zjevné stopy řezání a lámání v důsledku porážení a rozřezávání pomocí těchto nástrojů.
Výzkumy stále pokračují, s cílem lépe porozumět historii jeskyně a jejímu využívání zvířaty i lidmi. Jeskyně Petralona má rozlohu zhruba 10 000 m2, zpřístupněných je 10-20%. Jedním z nejpůsobivějších prostorů velká „síň“, známá jako „Jeskyně červených kamenů“, kde převládá červená barva oxidů železa.
Magický krápníkový svět
Magický krápníkový svět jedné z nejvýznamnějších jeskyní v Řecku se po pěti letech úprav opět otevřel veřejnosti na jaře 2024 a vstup je možný denně mezi 8 – 20 hodinou. Jeskyně Petralona se nachází na Chalkidiki, cca 50 km od Soluně a 1 km od vesnice Petralona a je možné ji navštívit denně mezi 8 a 20 hodinou. Vstupné je 8 euro, snížené 4 euro (pro občany EU nad 65 let). Mimo sezonu (1 .11. do 31. 3.) platí poloviční cena pro všechny a každou první neděli v měsíci je vstup zdarma. Návštěvníkům slouží bezplatné parkoviště, stánek s občerstvením a sociální zařízení.
Text: Lenka Stránská, foto: Jana Soukupová
